V Česku zemře každý rok přibližně 112 tisíc lidí, ale závěť si u notáře nechá sepsat jen necelých 30 tisíc lidí ročně. Většina pozůstalostí se proto stále vypořádává podle zákona, ne podle vůle zůstavitele.
Stručně
V Česku ročně zemře přibližně 112 000 lidí, ale závěť si nechá sepsat jen necelých 30 000 z nich. V centrální evidenci je přes 260 000 platných závětí, což odpovídá zhruba každému třicátému dospělému. Průměrné čisté jmění domácnosti činí kolem 4,5 milionu Kč a většinu majetku tvoří nemovitosti. Většina pozůstalostí se proto stále vypořádává podle zákona, ne podle vůle zůstavitele.
Tato stránka shrnuje nejdůležitější čísla o závětích, dědictví a pozůstalosti v Česku. Každá statistika je propojená se zdrojem, který najdete na konci stránky. Aktualizováno v červnu 2026.
Kolik Čechů má závěť
1. Ročně se sepíše téměř 30 000 závětí
Podle Notářské komory ČR sepsali Češi v posledních letech kolem 27 000 až 30 000 závětí ročně, což je nejvíce za poslední dekádu. Ještě v roce 2018 to bylo jen 20 702 závětí.1
2. V centrální evidenci je přes 260 000 závětí
Centrální evidence závětí (CEZ), kterou vede Notářská komora od roku 2001, eviduje zhruba 260 000 platných závětí, listin o vydědění a podobných pořízení pro případ smrti.2
3. Závěť má jen menšina dospělých
I při rostoucím zájmu má sepsanou závěť jen malá část dospělé populace. Při zhruba 260 000 evidovaných závětích a více než 8,8 milionu dospělých připadá platná závěť přibližně na každého třicátého dospělého.3
4. Závětí přibylo hlavně po pandemii
Zájem o sepsání poslední vůle výrazně vzrostl po pandemii covidu. Lidé po této zkušenosti začali více řešit majetkové poměry pro případ úmrtí. Nejvíce závětí notáři sepisují na podzim, kolem Dušiček.4
5. Závěť lze sepsat i vlastní rukou
Vedle notářské závěti je v Česku platná i vlastnoruční (holografní) závěť, kterou pořizovatel celou vlastní rukou napíše, datuje a podepíše. Tato forma je zdarma a lze ji kdykoli změnit.5
Úmrtí, věk a demografie
6. V roce 2024 zemřelo 112 211 lidí
Podle ČSÚ zemřelo v roce 2024 v Česku 112 211 obyvatel, z toho 57,7 tisíce mužů a 54,5 tisíce žen. Oproti roku 2023 šlo o pokles zhruba o 1 procento.6
7. Nejčastější příčinou jsou nemoci oběhové soustavy
Nejvíce úmrtí mají na svědomí nemoci oběhové soustavy. Samotná chronická ischemická choroba srdeční stála za 14,0 tisíci úmrtí (12,5 procenta všech zemřelých).7
8. Nejvíce lidí umírá mezi 80 a 84 lety
Nejpočetnější skupinou zemřelých byli lidé ve věku 80 až 84 let (19,2 tisíce) a 75 až 79 let (19,0 tisíce). Dědictví tak ve většině případů přichází k pozůstalým v pokročilém věku.8
9. Senioři tvoří více než pětinu populace
Na konci roku 2024 žilo v Česku 2,256 milionu seniorů ve věku 65 a více let, tedy 20,7 procenta obyvatel. Stárnutí populace bude počet pozůstalostí v dalších letech zvyšovat.9
10. Délka života roste, muži se dožívají 77 let
Naděje dožití při narození dosahuje u mužů zhruba 77 let a u žen 83 let. Rozdíl mezi pohlavími se pohybuje kolem 6 let. Více v článku Střední délka života v Česku.10
Majetek, dědictví a převody
11. Průměrné čisté jmění domácnosti je 4,5 milionu Kč
Podle šetření Finanční situace domácností (ČNB a ČSÚ) činil v roce 2024 průměr čistého jmění domácnosti přes 4,5 milionu Kč a medián zhruba 3,4 milionu Kč. Rozdíl ukazuje, že průměr táhnou vzhůru nejbohatší domácnosti.11
12. Tři čtvrtiny majetku tvoří nemovitosti
Nefinanční aktiva, hlavně nemovitosti, tvoří zhruba 88 procent celkového majetku domácností. Vlastní bydlení je proto nejčastější a nejhodnotnější součástí dědictví. Podrobně v článku Průměrný majetek Čechů.12
13. Tři čtvrtiny domácností bydlí ve vlastním
V Česku bydlí zhruba 75 procent domácností ve vlastním domě či bytě. Z nich má jen asi 16 procent hlavní bydlení zatížené hypotékou nebo jiným úvěrem.13
14. Většina domácností nemá žádný dluh
Více než tři čtvrtiny českých domácností uvedly, že nemají žádný dluh. To znamená, že dědictví obvykle není zatíženo dluhy zůstavitele.14
15. Dědictví mezi blízkými je osvobozeno od daně
Dědictví je v Česku osvobozeno od daně z příjmů, pokud dědí osoby v 1. a 2. skupině (příbuzní a osoby žijící ve společné domácnosti). Daň dědictví v praxi téměř nikoho nezatěžuje.15
Náklady na konci života
16. Kremace bez obřadu stojí od 18 000 Kč
Nejlevnější variantou pohřbu je kremace bez obřadu, která začíná zhruba na 18 000 Kč. Pohřeb s obřadem a uložením do hrobu se snadno vyšplhá na 50 000 Kč i více. Detaily v článku Kolik stojí pohřeb v Česku.16
17. Ceny pohřbů rychle rostou
Podle dat jedné z pohřebních služeb stoupla průměrná cena objednávky během roku 2024 ze zhruba 23 500 Kč na více než 28 000 Kč, tedy o téměř 5 000 Kč za jediný rok.17
18. Náklady na péči ukrajují z dědictví
Dlouhodobá péče v domově pro seniory dokáže během několika let spotřebovat značnou část majetku, který by jinak připadl dědicům. Právě proto je vhodné řešit pozůstalost včas.18
Co se stane bez závěti
19. Bez závěti rozhoduje zákonná posloupnost
Pokud zůstavitel nezanechá závěť, majetek se rozdělí podle zákonné dědické posloupnosti v šesti třídách. V první třídě dědí stejným dílem děti a manžel.19
20. Nepominutelný dědic má nárok i přes závěť
I se závětí nelze zcela opomenout potomky. Nepominutelný dědic má nárok na povinný díl, u nezletilých na tři čtvrtiny a u zletilých na čtvrtinu zákonného podílu.20
21. Bez dědiců majetek připadne státu
Pokud zůstavitel nemá žádné dědice ze zákona ani ze závěti, majetek jako odúmrť připadá státu. Závěť je jediný způsob, jak tomu zabránit a určit příjemce sám.21
22. Spory prodlužují dědické řízení
Spory mezi potenciálními dědici výrazně prodlužují řízení o pozůstalosti a často končí u soudu. Jasná závěť riziko takových sporů snižuje. Více v článku Dědické spory v Česku.22
Nejdůležitější poučení ze všech těchto čísel: závěť má jen malá část dospělých, ačkoli majetku, který se dědí, stále přibývá. Kdo chce mít rozdělení pozůstalosti pod kontrolou, měl by si vůli sepsat včas. Návod nabízí náš generátor závěti nebo články Jak sepsat závěť, Vzor závěti a Průměrné dědictví.
Často kladené otázky
Kolik Čechů má sepsanou závěť?
V centrální evidenci závětí je zapsáno přes 260 000 platných závětí, což odpovídá zhruba každému třicátému dospělému. Ročně přibývá kolem 27 000 až 30 000 nových závětí.
Kolik lidí v Česku ročně zemře?
V roce 2024 zemřelo v Česku 112 211 obyvatel. Nejvíce lidí umírá ve věku 80 až 84 let a 75 až 79 let, takže dědictví obvykle přichází k pozůstalým v pokročilém věku.
Co se stane s majetkem, když člověk nezanechá závěť?
Majetek se rozdělí podle zákonné dědické posloupnosti, kde v první třídě dědí děti a manžel rovným dílem. Pokud není žádný dědic ze zákona ani ze závěti, pozůstalost připadne státu jako odúmrť.
Zdroje
- 1Notářská komora ČR (nkcr.cz)
- 2Notářská komora ČR (nkcr.cz)
- 3Notářská komora ČR / ČSÚ (vlastní výpočet)
- 4iROZHLAS (irozhlas.cz)
- 5Notářská komora ČR (nkcr.cz)
- 6ČSÚ (csu.gov.cz)
- 7ČSÚ (csu.gov.cz)
- 8ČSÚ (csu.gov.cz)
- 9ČSÚ (csu.gov.cz)
- 10ČSÚ (csu.gov.cz)
- 11ČNB / ČSÚ (cnb.cz)
- 12ČNB (cnb.cz)
- 13ČNB (cnb.cz)
- 14ČNB (cnb.cz)
- 15Finanční správa ČR (financnisprava.cz)
- 16goodbye.cz (goodbye.cz)
- 17goodbye.cz (goodbye.cz)
- 18MPSV ČR (mpsv.cz)
- 19Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) (zakonyprolidi.cz)
- 20Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) (zakonyprolidi.cz)
- 21Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) (zakonyprolidi.cz)
- 22Právní prostor (pravniprostor.cz)
Hlavní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Česká národní banka, Notářská komora ČR, Eurostat.